Filmy, které stojí za to vidět
Ahoj,
občas mi přijde, že ještě před pár lety musel mít den minimálně 30 hodin, protože jinak nechápu, kde jsem dřív na všechno brala čas a hlavně... kdy že jsem se to stíhala nudit? Poslední dobou mi ale přijde, že čas děsně letí a že (ten rádoby veselý a pohodový) advent je pryč raz dva, ke shonu kolem školy se přidá ještě ten nákupní a najednou je tady 22. prosince a já se mermomocí snažim načerpat všechnu možnou (neexistující) vánoční atmosféru.
Vánocům se ale možná budu věnovat v jiném dopisu, tady jsem ti chtěla vypsat seznam mých oblíbených filmů. Je mi naprosto jasné, že jsem na plno skvělých filmů zapomněla, ale tohle jsou ty, které se mi vybavily jako první.
- I když seznam není popořadě, tak zrovna Pokání považuju za svůj úplně nejoblíbenější film. Nesedne asi každému, ale já hodně ocenila jak děj, tak práci kamery, hru světel, střih nebo hudbu (zvuk psacího stroje). Jestli lze na nějakém filmu perfektně pocítit, co znamená katarze, je to právě Pokání.
hl. role: François Cluzet, Omar Sy
hodnocení ČSFD: 91%
děj: Dva naprosto rozdílní muži. Postarší upjatý aristokrat Philippe skončil jako kvadruplegik a shání pro sebe opatrovníka. Tím se stane Drisse- mladý černoch plný života, právě propuštěný z vězení, který původně vůbec nehledá práci, ale jen potvrzení, že se o nějakou ucházel. Z téhle naprosto absurdní dvojice se stanou přátele, kteří se navzájem v ledasčem přiučí a přesvědčí diváka o hlouposti předsudků a kráse (ne)všedního života.
- Francouzské filmy mi přijdou v něčem naprosto specifické, bohužel to něco neumím dost dobře popsat. Na první pohled se liší od těch amerických, na které jsme zvyklí. Nejspíš to bude přirozeností, s jakou jsou natočeny nebo dialogy, které zní tak nenuceně. A taky trochu šíleným smyslem pro humor, který si nebere servítky. Nedotknutelní jsou hořkou komedií, kdo má rád černý humor, nebude zklamaný. Na kvalitě mu ještě dodává to, že je inspirovaný skutečným příběhem.
hl.role: Daniel Radcliffe, David Cross, Dane DeHaan
hodnocení ČSFD: 65%
děj: Příběh, který stojí za vznikem generace beatníků. Studentská léta, při kterých se seznámí Allen Ginsberg, Jack Kerouac a William Burroughs jsou plná touhy po něčem novém, po prolomení zažitého, po ochutnání života v jeho ryzí podobě. Plný vášně, drog, snů a poezie. K největšímu zvratu ve filmu přichází, když dojde k vraždě.
-Další z filmů, které nesednou uplně každému, protože jsou tak trochu zvláštní. Miluju hlavně atmosféru, která na diváka dýchne. Atmosféra, kvůli které chcete být zdeptaným umělcem teď a tady. Nejvíc mě určitě zaujala postava Luciana.
režie: David Fincher
hl.role: Ben Affleck, Rosamund Pike
hodnocení ČSFD: 85%
děj: Zrovna v den, kdy se Nick chystá se svou manželkou Amy oslavit jejich páté výročí, Amy náhle zmizí. Bezradný Nick se snaží urychlit policejní vyšetřování a pátrá po své ženě na svou pěst. Čím déle vyšetřování probíhá, tím více důkazů ukazuje právě na Nicka.
-Thrillery mám ráda, ale bohužel mě jejich závěr často zklame tím, jak je nedomyšlený nebo předvídatelný. Tady tomu tak ale rozhodně není, protože vás spleť překvapivých událostí nenechá ani na chvíli oddechnout. I když popis děje se může ukazovat na filmovou tuctovku tak ten, kdo film viděl, bude souhlasit s mým kladným hodnocením.
hl. role: Fionn Whitehead, Tom Hardy, Cillian Murphy...
hodnocení ČSFD: 85%
děj: Popsat děj je v tomhle případě dost obtížný (nebo naopak strašně jednoduchý), protože dějem je 'pouze' průběh bitvy u Dunkirku v roce 1940. Žádná milostná zápletka, jak jsme zvyklí, ale rychlý slet událostí, úhly pohledů zúčastněních a emoce samotných vojáků.
- Tenhle film opravdu cením už z toho důvodu, že přes to, že (jak jsem zmínila) nemá žádnou "zápletku", tak dokáže udržet divákovu pozornost celých 100 minut. Neumím si představit tu práci filmařů, která stála za samotným natáčením i střihem. Možná jsem nikdy neviděla snímek, ve kterém by toho bylo řečeno tolik, prostřednictvím pouhých pár vět - ale právě proto klobouk dolů před herci.
hl role: Cillian Murphy, Jamie Dornan,
hodnocení ČSFD: 78%
děj: Příběh vychází z atentátu na Heidricha spáchaného Josefem Gabčíkem a Janem Kubišem za 2. světové války v Praze. Film sleduje, jak s omezeným množstvím informací a minimální výstrojí plánují událost, která se zapsala do historie.
- Nikdy jsem si nepřišla jako nějaký "vlastenec", ale při tomhle filmu, který se odehrával a natáčel přímo v ulicích Prahy, jsem opravdu cítila jakousi hrdost. Snad po každém filmu odehrávajícím se za války jsem strašně skleslá, nedokážu to přejít se slovy "je to jenom film", protože mi pořád v hlavě naskakuje, kolik výjimečných lidí ztratilo svůj život, svoje plány, sny a vztahy, jen kvůli kruté chuti po moci jiných osob. A hlavně to, že v jiných částech světa se furt jedná o současnost. Ale zpět k filmu... Trochu mě zklamalo, že některé scény byly ve skutečnosti jinak než ve filmu, ale s tím se asi musí počítat. Pro mě nejvýraznější postavou byl Cillian Murphy (Josef Gabčík). Výtku bych měla k jazyku - ačkoliv to byl pokus o větší autentičnost - na nepřirozený "český" přízvuk Britů a naopak otřesnou angličtinu Čechů jsem si po celý film nezvykla. Teď se sice může zdát, že na filmu vidím hodně nedostatků, ale to pořád nevylučuje fakt, jak moc mě zaujal a že patří mezi mé nejoblíbenější.
- Protože se blíží ty Vánoce, nemohla jsem si jednu takovou pohádku odpustit. Snad každý má nějakou klasiku na kterou se dívá tradičně každé Vánoce a u mě je to právě tohle. Spolehlivě na mě vždy přenese příjemnou vánoční atmosféru, zavede zpátky do dětství a po skončení se cítím skoro provinile, že na Ježíška už nevěřím :D . Myslím ale, že za klišé "děti, věřte na Santu" se skrývá i obecně platná myšlenka: Neztrácejme víru (v cokoliv, v kohokoliv, v sebe). Je to prostě moje srdcovka, ne kterou se každoročně koukám se sestřičkou, a tak by byla škoda se nezmínit. A mimochodem: Ve filmu po celou dobu nejsou zmíněná jména hlavních postav (teda...když nepočítám Santu, že).
občas mi přijde, že ještě před pár lety musel mít den minimálně 30 hodin, protože jinak nechápu, kde jsem dřív na všechno brala čas a hlavně... kdy že jsem se to stíhala nudit? Poslední dobou mi ale přijde, že čas děsně letí a že (ten rádoby veselý a pohodový) advent je pryč raz dva, ke shonu kolem školy se přidá ještě ten nákupní a najednou je tady 22. prosince a já se mermomocí snažim načerpat všechnu možnou (neexistující) vánoční atmosféru.
Vánocům se ale možná budu věnovat v jiném dopisu, tady jsem ti chtěla vypsat seznam mých oblíbených filmů. Je mi naprosto jasné, že jsem na plno skvělých filmů zapomněla, ale tohle jsou ty, které se mi vybavily jako první.
Pokání (Atonement)
režie: Joe Wright
hl. role: Keira Knightley, James McAvoy
hl. role: Keira Knightley, James McAvoy
hodnocení ČSFD: 83%
děj: Malá Brionny obviní zahradníka Robbieho ze znásilnění sestřenice a kvůli její bujné fantazii a nezodpovědnosti tím zničí život nejen Robbiemu, ale i své sestře Cecillii, která Robbieho miluje. Ten volí narukování do armády jako možnost trestu, zatímco Cecillia odjede do Londýna a zavrhne svou rodinu a hlavně sestru (to se rýmuje!) . Začíná 2. světové válka a Brionny pomalu dospívá a dochází ji, co způsobila. Nastupuje jako zdravotní sestra a postupně se snaží svou zdánlivě nevinnou dětskou lež odčinit. Odpustí jí Cecillia a Robbie, ale hlavně- odpustí ona sama sobě?
děj: Malá Brionny obviní zahradníka Robbieho ze znásilnění sestřenice a kvůli její bujné fantazii a nezodpovědnosti tím zničí život nejen Robbiemu, ale i své sestře Cecillii, která Robbieho miluje. Ten volí narukování do armády jako možnost trestu, zatímco Cecillia odjede do Londýna a zavrhne svou rodinu a hlavně sestru (to se rýmuje!) . Začíná 2. světové válka a Brionny pomalu dospívá a dochází ji, co způsobila. Nastupuje jako zdravotní sestra a postupně se snaží svou zdánlivě nevinnou dětskou lež odčinit. Odpustí jí Cecillia a Robbie, ale hlavně- odpustí ona sama sobě?
Nedotknutelní (Intouchables)
režie: Olivier Nakache, Eric Toledanohl. role: François Cluzet, Omar Sy
hodnocení ČSFD: 91%
děj: Dva naprosto rozdílní muži. Postarší upjatý aristokrat Philippe skončil jako kvadruplegik a shání pro sebe opatrovníka. Tím se stane Drisse- mladý černoch plný života, právě propuštěný z vězení, který původně vůbec nehledá práci, ale jen potvrzení, že se o nějakou ucházel. Z téhle naprosto absurdní dvojice se stanou přátele, kteří se navzájem v ledasčem přiučí a přesvědčí diváka o hlouposti předsudků a kráse (ne)všedního života.
- Francouzské filmy mi přijdou v něčem naprosto specifické, bohužel to něco neumím dost dobře popsat. Na první pohled se liší od těch amerických, na které jsme zvyklí. Nejspíš to bude přirozeností, s jakou jsou natočeny nebo dialogy, které zní tak nenuceně. A taky trochu šíleným smyslem pro humor, který si nebere servítky. Nedotknutelní jsou hořkou komedií, kdo má rád černý humor, nebude zklamaný. Na kvalitě mu ještě dodává to, že je inspirovaný skutečným příběhem.
Zbav se svých miláčků
(Kill your darlings)
režie: John Krokidas(Kill your darlings)
hl.role: Daniel Radcliffe, David Cross, Dane DeHaan
hodnocení ČSFD: 65%
děj: Příběh, který stojí za vznikem generace beatníků. Studentská léta, při kterých se seznámí Allen Ginsberg, Jack Kerouac a William Burroughs jsou plná touhy po něčem novém, po prolomení zažitého, po ochutnání života v jeho ryzí podobě. Plný vášně, drog, snů a poezie. K největšímu zvratu ve filmu přichází, když dojde k vraždě.
-Další z filmů, které nesednou uplně každému, protože jsou tak trochu zvláštní. Miluju hlavně atmosféru, která na diváka dýchne. Atmosféra, kvůli které chcete být zdeptaným umělcem teď a tady. Nejvíc mě určitě zaujala postava Luciana.
"I love first times. I want my entire life to be composed of them"
Zmizelá (Gone girl)
režie: David Fincher
hl.role: Ben Affleck, Rosamund Pike
hodnocení ČSFD: 85%
děj: Zrovna v den, kdy se Nick chystá se svou manželkou Amy oslavit jejich páté výročí, Amy náhle zmizí. Bezradný Nick se snaží urychlit policejní vyšetřování a pátrá po své ženě na svou pěst. Čím déle vyšetřování probíhá, tím více důkazů ukazuje právě na Nicka.
-Thrillery mám ráda, ale bohužel mě jejich závěr často zklame tím, jak je nedomyšlený nebo předvídatelný. Tady tomu tak ale rozhodně není, protože vás spleť překvapivých událostí nenechá ani na chvíli oddechnout. I když popis děje se může ukazovat na filmovou tuctovku tak ten, kdo film viděl, bude souhlasit s mým kladným hodnocením.
Dunkirk
režie: Christopher Nolanhl. role: Fionn Whitehead, Tom Hardy, Cillian Murphy...
hodnocení ČSFD: 85%
děj: Popsat děj je v tomhle případě dost obtížný (nebo naopak strašně jednoduchý), protože dějem je 'pouze' průběh bitvy u Dunkirku v roce 1940. Žádná milostná zápletka, jak jsme zvyklí, ale rychlý slet událostí, úhly pohledů zúčastněních a emoce samotných vojáků.
- Tenhle film opravdu cením už z toho důvodu, že přes to, že (jak jsem zmínila) nemá žádnou "zápletku", tak dokáže udržet divákovu pozornost celých 100 minut. Neumím si představit tu práci filmařů, která stála za samotným natáčením i střihem. Možná jsem nikdy neviděla snímek, ve kterém by toho bylo řečeno tolik, prostřednictvím pouhých pár vět - ale právě proto klobouk dolů před herci.
Anthropoid
režie: Sean Ellishl role: Cillian Murphy, Jamie Dornan,
hodnocení ČSFD: 78%
děj: Příběh vychází z atentátu na Heidricha spáchaného Josefem Gabčíkem a Janem Kubišem za 2. světové války v Praze. Film sleduje, jak s omezeným množstvím informací a minimální výstrojí plánují událost, která se zapsala do historie.
- Nikdy jsem si nepřišla jako nějaký "vlastenec", ale při tomhle filmu, který se odehrával a natáčel přímo v ulicích Prahy, jsem opravdu cítila jakousi hrdost. Snad po každém filmu odehrávajícím se za války jsem strašně skleslá, nedokážu to přejít se slovy "je to jenom film", protože mi pořád v hlavě naskakuje, kolik výjimečných lidí ztratilo svůj život, svoje plány, sny a vztahy, jen kvůli kruté chuti po moci jiných osob. A hlavně to, že v jiných částech světa se furt jedná o současnost. Ale zpět k filmu... Trochu mě zklamalo, že některé scény byly ve skutečnosti jinak než ve filmu, ale s tím se asi musí počítat. Pro mě nejvýraznější postavou byl Cillian Murphy (Josef Gabčík). Výtku bych měla k jazyku - ačkoliv to byl pokus o větší autentičnost - na nepřirozený "český" přízvuk Britů a naopak otřesnou angličtinu Čechů jsem si po celý film nezvykla. Teď se sice může zdát, že na filmu vidím hodně nedostatků, ale to pořád nevylučuje fakt, jak moc mě zaujal a že patří mezi mé nejoblíbenější.
Polární expres
režie: Robert Zemeckis
hodnocení ČSFD: 65%
děj: V letech, kdy už má chlapec o existenci Santa Clause jisté pochyby, mu na Štědrý den přímo před domem zastaví vlak, takzvaný Polární expres, který mu slibuje cestu na Severní pól za Santa Clausem. V pravém vánočním příběhu nesmí chybět krásná hudba, kouzelná rolnička a síla přátelství.
- Protože se blíží ty Vánoce, nemohla jsem si jednu takovou pohádku odpustit. Snad každý má nějakou klasiku na kterou se dívá tradičně každé Vánoce a u mě je to právě tohle. Spolehlivě na mě vždy přenese příjemnou vánoční atmosféru, zavede zpátky do dětství a po skončení se cítím skoro provinile, že na Ježíška už nevěřím :D . Myslím ale, že za klišé "děti, věřte na Santu" se skrývá i obecně platná myšlenka: Neztrácejme víru (v cokoliv, v kohokoliv, v sebe). Je to prostě moje srdcovka, ne kterou se každoročně koukám se sestřičkou, a tak by byla škoda se nezmínit. A mimochodem: Ve filmu po celou dobu nejsou zmíněná jména hlavních postav (teda...když nepočítám Santu, že).
All the love, Vanes
