Co mi přinesl rok 2016?

z médií i od kamarádů slýchám, jak strašný pro ně byl rok 2016 a můžu naštěstí tvrdit, že to tak v mém případě nebylo. Naopak, když se poohlédnu po uplynulém roce, cítím se vděčná a šťastná za to všechno, co se stalo. 



     Je tady pár věcí, které jsem se za těch 12 měsíců naučila...

• Že nejkrásnější zážitky jsou ty události, od kterých nic moc neočekáváte. Vysoká očekávání jsou jen předzvěstí zklamání.
• Že fotografie/video je skvělá připomínka, ale důležitější je ten pravý moment, protože ten se nedá přehrát znovu.
• Že konce jsou to, co dělá život dynamickým, neopakovatelným, to, proč si ho víc vážíme. "Bohové nám závidí smrtelnost, protože vše je krásné díky pomíjivosti"
• Že všechno, o co v životě doopravdy jde jsou pocity, zážitky a zkušenosti (to jsem si napsala 1.1.2016 do diáře a pořád si za tím stojím)
• Že někdy pár milých a upřímných vět dokáže divy a sebevědomí je základ
• Že podle vzhledu se prostě nesoudí. To, co se nám opakuje už od malička jsem se konečně naučila letos...ale je tady dost lidí, kteří to ještě pořád nechápou.
• Že to není ani tolik o místě, kde se právě nacházíte, ale o lidech, se kterými čas trávíte.
• Že toho času je méně než možností, které se nás naskýtají a proto jednoduše není čas ztrácet čas.

Nejkrásnější ráno v Caorle, východ Slunce a snídaně v milovaný retro kavárně

Francie, Mont Saint Michele - samostatný článek TADY

Ambrozka..co dodat! Píšu o ní hodně třeba TADY

•  Ale zároveň miluju čas strávený s těmi, se kterými se už nějakou tu dobu znám a se kterými se vídám téměř denně

Fast food squad!

Nekonečné kafíčkování s Kájou je jedna z těch neobyčejně obyčejných věcí, bez kterých bych se neobešla

• Během letoška jsem navštívila několik koncertů a tady fotka těch nejlepších, které mě naprosto nadchly a při kterých jsem měla ten skvělý pocit, že TEĎ žiju.

zdroj: fullmoonzine.cz Tom Odell, 26.11. - samostatný článek TADY

zdroj:ireport Thom Artway, 2.12. - samostatný článek TADY

   Loni jsem se vykašlala na všechna předsevzetí...prostě nebyla nálada, ale i tak jsem si během února poznamenala, že bych se chtěla naučit na ukulele, psát vlastní blog a koupit si foťák...Blog jsem si založila 8.6., foťák dostala v srpnu a uke "přinesl Ježíšek"...Pořád je tady ale spousta toho, co jsem si splnit nestihla a proto mě s otevřenou náručí vítá rok 2017

  Přeju vám všem, ať můžete dělat co vás baví, posouvat se v tom co vám jde, plnit si svoje sny a obklopovat se těmi nejlepšími lidmi. A prosím-ničeho nelitujte!