Co navštívit v Brně?

Je možné, že kdejaký aktivní turista procestoval naši malou zemi v srdci Evropy více než my sami - nebo minimálně já. Nikdy jsem nebyla třeba na Sněžce, v Českém Krumlově a do minulého týdne ani v Brně. Doufám, že v létě se podívám do více koutů republiky...ale proč vlastně čekat na léto? Prodloužený víkend přímo vybízel k naplánování nějakého výletu a jak z předchozího řádku vyznívá, nasedla jsem na vlak do Brna.
Teda, abych byla konkrétní, na 2 dny jsem se pozastavila v Praze, protože jsem si musela užít jarní dny v Grébovce, Riegrových sadech a na Petříně (dokud se nezačne ozývat alergie). Z Prahy vycházejí nejlevnější spoje do Brna a zpět dohromady za 156 Kč, takže trpělivě čekám, kdy Flixbus začnou jezdit i ze severních Čech.
Do Brna jsem jela za kamarádem a mým průvodcem v jedné osobě. A co že jsou tedy ta místa, která „musíš vidět, jinak jako bys v Brně nebyla"?

Zapomeňte na zdobný Pražský orloj, brněnskou alternativou je jakási černá raketa (u přirovnání se fantazii meze nekladou), do které lidé s nadšením strkají ruce a při troše štěstí získají skleněnou kuličku, která odtud padá každý den v 11 hodin dopoledne. A proč právě v tuto hodinu? V roce 1645 Brno obléhali Švédové a generál Torstenson se po čtyřech  měsících nechal slyšet, že pokud se jeho vojska nedostanou do města do poledne, tak se stáhnou zpět. Místní tedy odbili poledne o hodinu dříve a Švédové tak město nestihli obsadit. Lidé se přou, zda je časomíra vkusná či přesně naopak, ale tebe tak těžkého rozhodování ušetřím, jelikož jsem si ji, samozřejmě, nevyfotila.

„Na ksichtu máš úsměv stále? Tak to vejdi klidně dále" Nu, neodvážila jsem se

Pán na fotce se v ten moment netvářil zrovna dvakrát nadšeně, ale věřím, že není výjimkou potvrzující pravidlo o přívětivých Brňácích.